Bude mít ještě ve školách kdo uklízet? Díky škrtům v rozpočtu hrozí ochromení provozu škol

Bude mít ještě ve školách kdo uklízet? Díky škrtům v rozpočtu hrozí ochromení provozu škol

Už více než půl roku se řeší finance na platy zaměstnanců ve školách. V listopadu proběhla první celorepubliková stávka zaměstnanců, po které školy dostaly od vlády některé přísliby – zejména 130% platu pro učitele a zrušení pouze neobsazených pozic nepedagogických zaměstnanců. A ve středu 7. února konečně dostaly školy rozpočty na platy svých zaměstnanců pro rok 2024. Výsledkem byl šok a rozčarování na ředitelských pozicích, které v pátek deklarovala tisková zpráva Asociace ředitelů základních škol. Co přesně se ředitelé dozvěděli a co to pro školy bude znamenat, si ukážeme v následujícím článku.

Největší problém tkví v nově nastaveném financování nepedagogických zaměstnanců. Abychom problému porozuměli, musíme v prvé řadě pochopit, jak je systém celkově nastavený. Každé škole je přidělen tzv. limit počtu nepedagogických zaměstnanců (NPZ), který se odvíjí od počtu dětí, které do příslušné školy chodí. Limitem je nejvyšší počet NPZ, které může ředitel konkrétní školy zaměstnat. Převážně se jedná o hospodářky, účetní, sekretářky, školníka a uklízečky (o kuchařkách se dnes bavit nebudeme – ty jsou nastaveny samostatným předpisem, který školy dosud neobdržely). Od tohoto limitu se odvíjí finance, které škola na celý rok na tyto pozice dostane. Platy pracovníků ve školství jsou dány tabulkou, kterou stanovilo Ministerstvo školství (MŠMT). Pokud ředitel zvládne zabezpečit školu v nižším počtu zaměstnanců, než stanovuje limit, zůstanou mu peníze navíc, a ty pak může dát svým zaměstnancům do odměn. To bývala naprosto běžná praxe v minulých letech, protože při pohledu na platové podmínky paních uklízeček (s platem 18 780 Kč hrubého) či školníků vám ani nic jiného nezbylo.

V letošním roce však MŠMT přislíbilo učitelům nárůst na 130% průměrné mzdy (jedná se o průměrnou mzdu z roku 2022, vůči roku 2023 se jedná asi o 113%, ale to teď ponechme stranou) a začalo hledat úspory jinde. Sáhlo se proto na všechny ostatní pozice ve školství – vychovatele v družinách, speciální a sociální pedagogy, asistenty pedagogů, školní psychology a všechny nepedagogické pozice, za něž škola dostane plošně o 2% méně prostředků než loni, a školám se plošně stáhl o 18% limit NPZ, protože to byl počet nevyužívaných pozic ve školách, které ředitelé nepoužívali a z jejichž peněz dokrývali ostatní nepedagogy. V dodaných pokladech, které ve středu školy obdržely, se však v drtivé většině škol objevilo snížení tohoto limitu i včetně pozic, které školy obsazeny mají. Limit NPZ je pro ředitele škol závazný. Nelze zaměstnat nikoho nad tento rámec. Pokud by to ředitel udělal, jedná se o tzv. porušení rozpočtové kázně a ředitel by mohl být za něj odvolán z funkce. Řediteli proto nezbývá nic jiného, než propustit všechny pozice, které budou nad limit NPZ. Těžko si propustí hospodářku nebo účetní. Vše tak dopadne na provozní zaměstnance – školníky a uklízečky, které jsou pro kvalitní provoz škol zásadní. Pro představu každého z vás je snížení tohoto limitu pro mou školu o cca 550 dětech o 1,6 pracovní pozice, část je obsazená, část neobsazená. Podobně je na tom drtivá většina ostatních škol.

Podle tohoto nastavení bude tedy část uklízeček propuštěna. Zbývající uklízečky budou pracovat i za ně, a to za plat, který je v tomto momentě pod úrovní minimální mzdy – ta je od 1. 1. 2024 ve výši 18 900 Kč. Škola už nebude mít k dispozici rezervu v limitu, aby jim plat navýšila do důstojné výše.

Platové tabulky pro pedagogy od nového roku neprošly žádnou změnou. Peníze na navýšení platů učitelů dostaly školy formou nadtarifů – peněz, které může ředitel rozdělit dle svého uvážení do odměn všech zaměstnanců. Vzhledem k výše uvedenému tak ředitelům nezbude, než z nadtarifů učitelů doplatit všechny  náklady, které v souvislosti s provedenými změnami nastaly.

Jedná se o měsíční plat a tříměsíční výpovědi těch, které budeme muset propustit, a dorovnání do minimálních a zaručených mezd těm, kteří jsou nyní tabulkově pod ní. Dále bude třeba navýšit platy pro přeživší nepedagogické zaměstnance a také chybějící 2% pro vychovatele, speciální pedagogy atd. tak, aby i oni byli spokojeni a nezačali hledat práci jakoukoli, ale jinou. Z nadtarifních složek platů učitelů se budou nově pokrývat také náhrady za prvních 14 dnů nemocenských, které se dosud platily z položky ONIV (zdroj na nákup pomůcek, cestovních výdajů a studium učitelů). Osobně jsem rád, že z této položky nemocenské zmizely. Nedávalo žádný smysl, že více nemocných učitelů znamenalo, že jste nemohli nakoupit do školy pomůcky. Nicméně v nadtarifech se peníze navíc neobjevily. Suma nadatarifů prostě odpovídá oněm slíbeným penězům pro učitele na platy a nic navíc. Náhrady za nemocenské prostě nově doplatíte z odměn.

Mateřské školy si navíc stěžují, že pokles jejich limitu je ještě větší než 18% a že nastavená pravidla jsou pro ně likvidační, neboť hygiena u malých dětí má mnohem větší nároky.

Problém má tedy dvě spojené nádoby – chybějící finance na platy a snížení kvality úklidu ve školách. Ředitel by technicky mohl z provozních prostředků zřizovatele pořídit firmu na úklid nebo na drobné opravy ve svých budovách. Řešení firmami je však obecně dražší a začnete taky narážet na další problémy – BOZP, apod.

MŠMT tvrdí, že by část provozu nepedagogů měli dokrýt zřizovatelé škol – obce a kraje. Osobně znám kalkulaci z Moravskoslezského kraje, který má pod sebou zhruba 150 škol, většinou středních (základky zřizují jednotlivé obce). Pokud by měl kraj každému svému nepedagogickému zaměstnanci navýšit plat o 300 Kč měsíčně, dělá to celkem 10 milionů korun ročně pro kraj. Zkuste si sami spočítat, co bude stát smysluplné navýšení. Zřizovatel to tedy dělat nemůže, pokud nedojde ke změně rozpočtového určení daní – zákonu, který přerozděluje finance mezi státem, kraji a obcemi.

Stát se evidentně snaží část své finanční odpovědnosti přenést na obce a netají se tím, že by nejraději všechny nepedagogické zaměstnance převedl pod zřizovatele škol. K čemu to však povede? Stát doposud limitem počtu NPZ garantoval jistou kvalitu služeb ve školách. Pokud si to však každý zřizovatel bude moct udělat po svém, vše se rozpadne. Jsou jistě obce, které se o své školy postarají. Budou však také obce, které budou své ředitele tlačit k dalšímu snížení počtu uklízeček a kuchařek, aby uspořené prostředky mohly investovat do něčeho jiného. Kvalita školského systému, který už tak je výrazně decentralizovaný, se ještě víc rozpadne na prvočinitele.

„Nebylo by lepší se prostě o školy postarat systémově?“

Dnes jsem poslouchal diskusi mezi pány Plagou a Bekem v Otázkách Václava Moravce na České televizi. A ve dvou věcech musím panu exministru Plagovi dát za pravdu, a to přesto že sám jsem nejen ředitel školy, ale i regionální zastupitel za vládní stranu (upozorňuji, že školství má pod sebou STAN a finance ODS).

1) Komunikace MŠMT a škol se zásadně zhoršila. Nevíme, na čem jsme a netušíme, co přijde. Potřebujeme jistotu a stabilitu kroků, kterou nemáme. Vláda tvrdí, že školství je prioritou státu, ale neustále hledá další úspory ve školství, které jsou na hraně likvidačních podmínek pro spoustu škol. Na kvalitě každodenní práce nepedagogických zaměstnanců školy stojí. Bez dobrého úklidu, správného nastavení hygienických podmínek a kvalitně opravených školských budov být nemůžeme.

2) Je nešťastné, že ministr školství i premiér se již několik měsíců ve veřejném prostoru ohánějí 130% pro učitele, o kterých celou dobu při dojednávání financí ví, že dodrženy nebudou. Školám zároveň nastavili snížení ostatních pozic a další náklady, o kterých ví, že je školy dokryjí z peněz pro učitele a které se z těchto zdrojů již dlouhodobě dofinancovávají. Učitelům je vládou namalován terč na čelo, protože jediní dostali přidáno. Ale skutečnost je taková, že budou rádi, když sumačně budou velmi mírně v plusu. Komunikace vlády k veřejnosti je v tomto ohledu velmi tragická.

3) Chápu, že ve státu nejsou peníze – a zde je třeba dát naopak za pravdu panu ministru Bekovi. Všude se hledají chybějící finance v rozpočtu. Ale zásadní je, že v roce 2021 hnutí ANO, SPD a ODS společně zrušili superhrubou mzdu, což stát stálo 100 miliard korun v příjmové části rozpočtu. Kdybychom takto populisticky před volbami nejednali, nyní jsme tyto problémy mít nemuseli. A dodám jeden svůj závěrečný postřeh.

Připadá vám na MŠMT/vládě normální, že nám slíbíte, že nikoho vyhazovat nebudeme, a v polovině února pošlete rozpočet, který říká, že propouštět budeme? My všichni ředitelé už měsíc a půl vlastně porušujeme díky vám rozpočtovou kázeň. Chcete po nás koncepci, strategii a dlouhodobé plánování našich kroků. Jak to v tomto systému máme dělat? Nesmrdí náhodou ryba od hlavy?

Odkazy a zdroje

  1. Tisková zpráva AŘZŠ v pátek 9. 2. 2024: https://www.asociacezs.cz/aktualne-1/tz-asociace-reditelu-zakladnich-skol-reditele-skol-jsou-v-soku-z-nove-nastavenych-rozpoctu-skol-142cs.html
  2. Aktuální platové tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky ve školství: https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/03/tarifni-tabulky-pro-pedagogicke.html
  3. Otázky Václava Moravce dne 11. 2. 2024 – v druhé polovině diskuse pánů Plagy a Beka: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/224411030510211/
Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Piráti z Moravskoslezského kraje si zvolili nové předsednictvo

Piráti z Moravskoslezského kraje si zvolili nové předsednictvo

Ostrava, 5. listopad 2023 - Moravskoslezští Piráti si na konci listopadu zvolili nové vedení. Pozici předsedy obhájil Rostislav Řeha, místopředsedy se stali Jakub Ježíšek, Jakub Vontroba, Pavel Kořízek a Michaela Davidová. Nové předsednictvo se shodlo na prioritách, které hodlá realizovat v rámci svého dvouletého mandátu. Jedná se především o řádnou přípravu a průběh kampaně do Europarlamentu a krajských voleb 2024, aktivizaci a rozvoj členské základny a posílení brandu a mediální prezentace Pirátů v Moravskoslezském kraji.

Kandidátkou Pirátů na hejtmanku Moravskoslezského kraje je Zuzana Klusová

Kandidátkou Pirátů na hejtmanku Moravskoslezského kraje je Zuzana Klusová

Ostrava, 27. listopadu 2023 - První desítku kandidátů do krajských voleb v Moravskoslezském kraji si o uplynulém víkendu zvolili Piráti. Pozici lídryně kandidátky obhájila stávající šéfka devítičlenného zastupitelského klubu Pirátů Zuzana Klusová. V prvním kole volby získala podporu přes 93% voličů. V boji o lídra tak porazila své dva vyzyvatele z řad krajských zastupitelů: Leonarda Vargu i Ondřeje Ručku (na fotografii vpravo).