„Ať už je to systém pro úředníky, nebo systém pro ty, kteří staví, tak oba ty systémy běží a plní zákonem dané funkce. To, že to není komfortní, to, že úředníci s tím v tuto chvíli v některých operacích mají více práce, je pravda,“ prohlásil na začátku září v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ivan Bartoš, pirátský ministr pro místní rozvoj. “V současné době ale stavební úřady v Česku pracují s 16 tisíci žádostmi o stavební povolení, dva tisíce jsou už uzavřené.”

S problémy se digitalizace potýkala hned od červencového spuštění, podobně jako drtivá většina tak obřích systémových IT projektů. Ministr proto ustanovil početný speciální tým, jehož členové den po dni vylepšují průchodnost a funkce celého procesu digitalizace, včetně častých výjezdů na jednotlivé stavební úřady po celé republice.

Samotné odložení digitalizace stavebního řízení možné nebylo, peníze na celý složitý projekt se čerpaly z “evropských” zdrojů Národního plánu obnovy. Podmínky čerpání vyžadovaly jeho spuštění ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Digitalizace stavebního zákona je jedním z nejsložitějších projektů v historii Česka vůbec, nikdo jiný neměl odvahu se do tak potřebné a razantní změny pustit. Česko tak dlouhodobě trápilo nesmírně dlouhé povolovací řízení, země spadla na úroveň rozvojových států.

Nový stavební zákon, který mimojiné schválila i opozice, byl navíc napsán tak, že ministr Ivan Bartoš nemohl nový systém nijak testovat, musel ho spustit naostro. Složitá legislativní výjimka by znamenala výrazné zdržení. Systém nyní běží a nadále se ladí za pochodu.

Ministr už několikrát ocenil práci těch úředníků, kteří se s novým systémem potýkali, poděkoval jim za trpělivost i se omluvil. “Ať už je to systém pro úředníky, nebo systém pro ty, kteří staví, tak ty systémy běží a plní ty zákonem dané funkce. To, že to není komfortní, to, že úředníci v tuto chvíli v některých operacích s tím mají více práce, je pravda,” uvedl Ivan Bartoš v rozhovoru pro Seznam Zprávy. “Problémy jsou reálné, souvisejí s tím, jak dobře se úředníkům s tím systémem pracuje, a ten systém není uživatelsky přívětivý tak, jak by mohl.”

Ivan Bartoš rovněž státu ušetřil kolem 1,2 miliardy korun, neboť v rámci digitalizace stavebního řízení zrušil nevýhodnou smlouvu, kterou podepsal Luděk Šteffel, jež figuruje v kauze Dozimetr. Digitalizace stavebního řízení je zároveň velice přehledným protikorupčním nástrojem, ve starém systému hrály často velkou roli úplatky. I to naráželo na odpor určité části vlivných hráčů v pozadí.