Komentář Andrey Hoffmannové: Podporujme, co funguje, nedělejme, co nefunguje! Dětské skupiny mají své nenahraditelné místo i v Ostravě

Komentář Andrey Hoffmannové: Podporujme, co funguje, nedělejme, co nefunguje! Dětské skupiny mají své nenahraditelné místo i v Ostravě

Ostrava, 22. prosince 2020 – Dětské skupiny se díky několik let trvající podpoře Evropské unie staly důležitou součástí péče o předškoláky v Česku. Vyřešily hned několik problémů najednou. Naše země se totiž v žebříčku dostupnosti péče o malé děti do tří let ocitla na předposledním místě před sousedním Slovenskem. Pečovatelské povinnosti jsou navíc jedním z hlavních důvodů nižší zaměstnanosti žen. Stovky vznikajících dětských skupin tak ulevily nejen rodičům, kteří se díky tomu mohli snáze vrátit do pracovního procesu, ale také městům a obcím potýkajícím se s nedostatečnou kapacitou jeslí a nepřipraveností přeplněných mateřských škol starat se o dvouleté děti. Ty totiž vyžadují náročnější péči než jejich o rok starší „spolužáci“.


Dětské skupiny se díky několik let trvající podpoře Evropské unie staly důležitou součástí péče o předškoláky v Česku. Vyřešily hned několik problémů najednou. Naše země se totiž v žebříčku dostupnosti péče o malé děti do tří let ocitla na předposledním místě před sousedním Slovenskem. Pečovatelské povinnosti jsou navíc jedním z hlavních důvodů nižší zaměstnanosti žen. Stovky vznikajících dětských skupin tak ulevily nejen rodičům, kteří se díky tomu mohli snáze vrátit do pracovního procesu, ale také městům a obcím potýkajícím se s nedostatečnou kapacitou jeslí a nepřipraveností přeplněných mateřských škol starat se o dvouleté děti. Ty totiž vyžadují náročnější péči než jejich o rok starší „spolužáci“.

Výjimkou není ani Ostrava. Tato forma předškolního vzdělávání se u nás stejně jako v okolních evropských zemích osvědčila. Dětské skupiny svým odlišným způsobem práce přinesly rodinám vítanou alternativu v nabídce předškolního vzdělání, jejich zánik tak potlačí různorodou nabídku v přístupu k výchově a předškolní výuce. A to přece nechceme!

Nutno říci, že to byly především relativně štědré dotační tituly, které dodaly odvahu řadě maminek, tatínků i zaměstnanců mateřských škol opustit jistotu zaběhaných předškolních institucí a založit si vlastní dětskou skupinu. Služba se ale platí převážně z peněz z fondů EU a jejich čerpání skončí v polovině roku 2022. Dosud byly mikrojesle a dětské skupiny podporovány natolik, že bylo pro rodiče často i po finanční stránce výhodnější svěřit své dítě právě sem. V klasických jeslích se navíc musel milovaný potomek zpravidla dělit o pozornost „tet“ s více dětmi a zvykat si na větší kolektiv. Jakmile ale skončila podpora ze strany evropských fondů, Ministerstvo práce a sociálních věcí se k dětským skupinám zachovalo macešsky. Zajistí sice částečné financování ze státní kasy, přichází ale s řadou omezení.

Vládou předložená novela zákona o poskytování péče v dětských skupinách všechny překvapila. Nemile. Znamená totiž opětovný návrat dětí mladších tří let do “jeslí” a ohrožení další existence dětských skupin. Břemeno řešení problémů s předškolním vzdělávání tak opět padne na obce, protože jesle stejně jako mateřské školy zřizují právě ony. Kde na to samosprávy vezmou v době, kdy přijdou o pětinu příjmů kvůli daňovému balíčku, už ovšem vláda neřeší.

Nynější dětské skupiny se kromě přejmenování na jesle budou muset vypořádat také s novými povinnostmi. Budou muset mít šatnu, oddělené místo na spaní nebo vlastní místnost na prádlo. Podle ministerstva budou muset mít pečující osoby navíc také zdravotnické minimum a profesní kvalifikaci chůvy pro děti v jeslích s důrazem na zdravotnické vzdělání. Kde se chůvy kvalifikují zatím není jasné, obor ještě zdaleka není etablovaný a chůvy chybějí. To znamená další velký problém. Jako pedagožka musím říci, že daleko důležitější než šatna a oddělené spaní, je pro kvalitní předškolní vzdělávání těch nejmenších nižší počet dětí ve třídě a hlavně motivovaný personál, který toto mimořádné povolání dělá s láskou a energií. Problematická je také věková hranice 4 let, kdy by děti z „jeslí“ musely odejít do mateřské školy. Nucený přechod do jiné instituce a většího kolektivu je ale pro řadu dětí i rodičů zbytečnou komplikací.

Proč chce vláda měnit něco, co funguje? Proč regulovat tam, kde to je zbytečné? Novela v praxi povede jen k dalšímu omezení míst pro děti a zhoršení podmínek pro rodiče, kteří se chtějí vrátit do práce a pokusit se ji sladit s kvalitní péčí o děti.

Piráti proto prosazují zrušení povinnosti zdravotnického vzdělání pro personál, a možnost provozování zařízení i pro děti starší čtyř let bez státních dotací. Chceme rovněž navrácení názvu z „jeslí“ na „dětské skupiny“, jde totiž o zbytečnou a nákladnou byrokracii pro již existující zřizovatele. Proto jsem se připojila k iniciativě pražského magistrátu a věřím, že se podaří vládu přesvědčit, že dětské skupiny mají v Česku místo.

Ostrava se přidala k výzvě spolu s dalšími velkými městy a bojuje za zachování dětských skupin.


Úvodní obrázek zdroj: Jiří Zerzoň [web].


Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

  Piráti a Starostové
 

CHCI VĚDĚT VÍCE