Lukáš Černohorský k závěrům NKÚ: „Změňme systém náhrad za trvalé následky po pracovním úrazu a nemoci z povolání, pojišťovnám přebývají přes 3 miliardy ročně“

Lukáš Černohorský k závěrům NKÚ: „Změňme systém náhrad za trvalé následky po pracovním úrazu a nemoci z povolání, pojišťovnám přebývají přes 3 miliardy ročně“

Ostrava, 24. dubna 2020 – Přebytek deset a půl miliardy během tří let zjistil Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole pojišťoven, které mají na starost výběr zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů. Z vybraných peněz od zaměstnavatelů pak pojišťovny vyplácí takzvané „renty“”, přesněji náhrady zaměstnancům, kteří kvůli pracovnímu úrazu nebo chorobě z povolání přišli o schopnost dále pracovat na své původní pozici. Celkem se to u nás týká asi 15 000 lidí, z nichž většinu tvoří horníci nebo jiné profese těžkého průmyslu. Ti si ale už několik let stěžují na to, jak je v Česku systém náhrad postaven. Nejenže trestá ty, kteří si i přes zdravotní hendikep najdou práci, ale náhradu pojišťovny odeberou i tomu, kdo onemocní jinou všeobecnou nemocí.


Česko se od okolních zemí liší tím, že zákonné pojištění od zaměstnavatelů vybírají soukromé pojišťovny, a ne stát. A to pouze dvě: Česká pojišťovna a Kooperativa. Každá navíc k výpočtu náhrad přistupuje jinak. Za to, že peníze od zaměstnavatelů inkasují a pak vyplácejí náhrady zaměstnancům, podle zprávy NKÚ jen v roce 2018 inkasovaly 330 milionů.

„Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě poukazuje také na to, že pojišťovny de facto rezignovaly na vymáhání pohledávek po podnikatelích, kteří je nezaplatili. Toto blahosklonné odpouštění na jedné straně kontrastuje s tím, jak přísně se pojišťovny chovají vůči postiženým zaměstnancům. Požadují po nich zdravotní dokumentaci a prohlídky. Když na jejich základě objeví všeobecnou chorobu, rentu nemocnému odeberou,“

vysvětluje poslanec Lukáš Černohorský, který na problematiku „rent“ narazil při svém vyšetřování kauzy OKD. Obrátili se na něj zoufalí horníci, kteří o náhrady přišli.

Nefér totiž není jen přístup pojišťoven, ale v podstatě celá právní úprava. Ta mimo jiné říká, že pokud si člověk pobírající náhradu za poškození zdraví v práci najde byť jen dočasně jiné stejně placené zaměstnání, o nárok na „rentu“ už navždycky přijde. Proč? Prokázal totiž schopnost si vydělat i přes zdravotní hendikep.

„V Moravskoslezském kraji je ten problém nejvýraznější a systém tak, jak je nastaven, rentisty demotivuje a ty, co pracovat chtějí, tlačí do šedé zóny černého výdělku. Také systém valorizace náhrad má nedostatky. Odečítá se totiž aktuální minimální mzda, a ta v posledních letech skokově narostla. Výše rent tak lidem klesala, místo aby rostla,“

komentuje krajská lídryně Zuzana Klusová, která s horníky v karvinském regionu toto téma často řeší.

„Teď když víme, že je systém ve výrazném přebytku, měli bychom ho změnit tak, aby místo pojišťoven více pomáhal lidem. Věřím, že bychom na tom našli shodu napříč politickým spektrem. Ostatně v minulosti už několik pokusů o reformu náhrad bylo. Zajímalo by mě také, na co stát přebytky z pojištění použil, připravuji proto interpelaci na ministryni financí,“

uzavírá Lukáš Černohorský.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu