Ostrava, 5. června 2022 – Na zahrádce Černý Kůň Marketu pod ikonickým muralem jsme si povídali s kandidátem na starostu obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Davidem Witoszem. V rozhovoru prozradil, co vše se Pirátům v uplynulých 4 letech v Ostravě povedlo i proč rád nosí triko Forever Fracek nebo japonské digitálky.

<hr />

Davide, na podzim povedeš Piráty do voleb ve volebním obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Od roku 2018 jsi tady prvním místostarostou. Pojďme začít náš rozhovor malým ohlédnutím. Co považuješ za největší úspěch? Na co jsi nejvíce pyšný?

Myslím, že se nám v Moravské Ostravě a Přívozu podařilo uskutečnit dost dobrých věcí. Zpočátku nám lidé asi moc nevěřili. Myslím, že i řada úředníků na radnici si říkala, co nového by tady ti mladí Piráti mohli přinést. Ale postupně se nám začalo dařit získávat si jejich důvěru, což je základ pro jakýkoli úspěch. Klíčové bylo, že jsme se zaměřili na základní ekonomiku obvodu a její fungování.

Jaké kroky jste podnikli?

V mé gesci jsou investice. Základní problém měst a obcí v České republice je, že do investic zařazují úplně vše. Včetně oprav chodníků. Ale z podstaty slova investice vyplývá, že se ti ty peníze mají vrátit. A jak se ti vrátí investice do dlaždiček? Nijak. Aby město prosperovalo, musí skutečně investovat. To znamená vynakládat jednu korunu tam, odkud se ti vrátí koruny dvě. A pak máš i na ty opravy chodníků.

To zní logicky, ale jak na to?

Jednoduše. Povím ti to tak. My jsme se zaměřili na modernizaci bytového fondu a nebytových prostor. Začali jsme snižovat jejich energetickou náročnost. Díky tomu nájemníkům, občanům i firmám, významně klesly poplatky za energie. Za kvalitnější prostory jsme si poté mohli říct více peněz. Občan získal kvalitnější bydlení a obvod dostal více peněz na správu Moravské Ostravy a Přívozu. Navíc při dnešních cenách energie je jasné, jak důležitý to byl krok.

Jak jste se zvýšenými příjmy naložili?

V našem obvodu máme dvě velká sídliště. Na Fifejdách a na Šalamounu. Díky zvýšeným příjmům jsme poprvé v historii MOaP mohli regenerovat obě najednou. V minulosti to vždy bylo tak, že buď dostaly přednost Fifejdy nebo Šalamoun. Také bych měl zmínit Přívoz, kde jsme odvedli velký kus práce. Přívoz je lokalita, která má před sebou velkou perspektivu. Už se tady začínají vracet investoři a developeři. Já říkám, že z Přívozu bude brzy nový Karlín. Škoda, že jsme v uplynulém volebním období museli čelit pandemii. Kdyby nebyla, byli bychom ještě dále.

Co Covid? Jak se podle tebe obvod vyrovnal s pandemií?

Dělali jsme vše, co se dalo. V první řadě jsme se snažili snížit zdravotní rizika a chránit naše obyvatele. Začali jsme denně důkladně dezinfikovat společné prostory, prostory s velkým pohybem osob, sanitární zařízení, atp., a to ve všech našich objektech, které provozujeme, včetně veřejných WC na Frýdlantských mostech. Zároveň jsme se snažili realizovat všechna nařízení vlády, ale to nebylo až tak jednoduché, protože tato nařízení byla často chaotická a někdy dokonce protichůdná. No a nakonec jsme se snažili pomoci místním firmám, aby ekonomika v MOaP nezkolabovala a aby podnikatelé nemuseli propouštět.

Jak konkrétně jste místním firmám pomáhali?

Třeba tím, že jsme jim vrátili jistiny, které u nás měly složené jako záruku k pronájmu prostor. To pro ně byl velký bonus. Často se jednalo o desítky tisíc korun, které u nás měly uložené, lidově řečeno „ležely a nepracovaly“ a v době covidu se jim ty peníze rozhodně hodily. Myslím, že se tím naše vzájemná důvěra prohloubila, i když se jistina finančně snížila.

To jste zavolali do firmy a řekli, vy u nás máte uložené peníze, nechcete si je teď vzít zpět?

Ano. Přesně tak to fungovalo. Sami jsme během pandemie oslovovali majitele firem, kteří nám pravidelně platili nájmy, a nabídli jim vrácení jistiny. Chtěli jsme být aktivní proto, že jsme věděli, že ti lidé často z hodiny na hodinu přišli o příjmy a mají plnou hlavu starostí. Snažili jsme se jim tedy pomoci, aby mohli dál fungovat a nepropouštět zaměstnance. Já sám osobně jsem telefonicky kontaktoval více než 100 našich nájemců.

Kolik měst šlo podobnou cestou?

Já o žádném dalším městě nebo obvodu nevím. Většina radnic šla cestou odpuštění nájmu. My jsme šli ještě dál. Krom odpuštění a slev na nájmu jsme poskytli podnikatelům hotovost, kterou najednou postrádali. Jak se říká, kdo rychle dává, dvakrát dává.

To byl tedy netradiční přístup. Snažíš se vždy vymýšlet nové cesty?

Nemá cenu být originální za každou cenu. Spíše jde o to, že řada věcí už funguje jinde a jde o to aplikovat je i u nás. Proto se snažím hodně cestovat a mít oči otevřené. Příklady s dobrou praxí se pak snažím přenést i k nám.

Piráti tlačí dopředu používání moderních technologií. Ty máš ale na zápěstí místo chytrých hodinek digitálky. Proč?

Ale digitálky byly ve své době také nesmírně chytré, ne? Firma Seiko vytvořila první již v roce 1984. Jmenovaly se Seiko DATA2000. Schválně si je vyhledej na netu. Ale teď vážně. Já mám k těm hodinkám zvláštní vztah. Když jsem byl v Japonsku, seznámil jsem se s příběhem pana Kašia, to je otec synů zakladatelů firmy Casio. Hrozně moc mi připomínal mého dědu.

Čím?

Byl strašně pracovitý a moc mu záleželo na rodině. Představ si, že v Japonsku ujel po válce na kole 300 kilometrů s půltunovým soustruhem, aby našel pro svou rodinu nový zdroj obživy a jeho synové se měli lépe než on. Myslím, že z té cesty by mohl být docela dobrý film. Na soustruhu začala jeho rodina vyrábět „yubiwa pipe“. Víš, co to je?

Ne.

Šlo o prsteny k držení cigaret. V Japonsku to byl po válce velký hit. Prsten totiž Japoncům umožňoval kouřit cigaretu až do samotného konce a zároveň mít ruce volné na práci. To jsou celí Japonci. Jejich pracovitost obdivuji.

Vím, že máš v oblibě také triko s nápisem Forever Fracek. Na místostarostu je to trochu nezvyklé oblečení.

Rád podporuji místní lidi a komunitu. Řadu oblečení Forever Fracek vyrábí místní ostravská firma City Folklore, která navíc sídli v nebytových prostorech MOaP. Takže jsem si nakoupil pár jejich kousků, abych je trochu podpořil. Tahle žlutá mikina je taky moje oblíbená.

Rád nakupuješ u místních?

Samozřejmě. Mám třeba rád všechny obchody na Nádražní. Nábytek ve Vestibul interiéru, sýr u pana sýraře, šunku v Pata Negra. Když nakupuješ zboží tam, podporuješ místní podnikatele, místní komunitu a místní ekonomiku. To je pro mě důležité. Navíc jsou to naši nájemci, takže peníze zůstávají v obvodu.

Takže jsi vlastně patriot…

To jo. Ostravu miluji. Jsem okouzlený historií a úspěchy našeho města. Svou snoubenku jsem třeba požádal o ruku na Harbour Bridge v Sydney, protože jsem si říkal, že bych chtěl, aby naše manželství vydrželo minimálně stejně dlouho, jako ostravské nýty, které drží tenhle most pohromadě.

Přesně to je David Witosz. Náš rozhovor pokračoval ještě další dvě hodiny. Povídali jsme si o Ostravě, o Davidově milované železniční dopravě i o životě. Mezitím se u našeho stolku zastavilo postupně 9 lidí, kteří se s Davidem chtěli pozdravit. V Moravské Ostravě a Přívozu se těší David velkému respektu. Podle mě zcela právem.