Chceme, aby krize odkryla možnosti transformace. Stojíme na kraji změny, říká Pirátka Zuzana Klusová

Chceme, aby krize odkryla možnosti transformace. Stojíme na kraji změny, říká Pirátka Zuzana Klusová

Zuzana Klusová (1985) je lídryní Pirátů v Moravskoslezském kraji, první místopředsedkyní krajského sdružení, zastupitelka v Karviné a pracuje zároveň jako regionální asistentka pirátských poslanců. Vystudovala mediální studia a žurnalistiku v kombinaci se sociální politikou na Masarykově univerzitě. Už osmým rokem pracuje ve vedení spolku S.O.S. Karviná, který hájí zájmy obyvatel Karviné a ochrany přírody při rozšiřování těžby černého uhlí pod městem. Právě téma životního prostředí a udržitelnosti v kontextu probíhající 4. průmyslové revoluce je podle ní klíčem k proměně Moravskoslezského kraje.


Koronavirová krize nás všechny zastihla nepřipravené, bylo nutné se rychle přizpůsobit. Jak začátek nouzového stavu probíhal ve tvém městě a kraji? Byla podle tebe přijatá opatření dostatečná, nebo máš jako lídryně Pirátů nějaké výhrady?

Upřímně já jsem vlastně zase tak nepřipravená nebyla. Už pár dní před vyhlášením nouzového stavu jsem tušila, že to přijde, přestože premiér v médiích opakovaně tvrdil, že podobný scénář nehrozí. Situaci v Evropě i v Číně jsem bedlivě sledovala řadu týdnů a měla připravené roušky i zásoby pro sebe a zbytek rodiny, v kanceláři jsem pořádně zalila kytky a čekala. Rodiče se smáli, když jsem jim roušky nesla, a se zdviženým obočím pronesli, že trávím moc času na sociálních sítích. O půlnoci z pátku na sobotu jsem sledovala tiskovou konferenci v přímém přenosu. Přišlo mi šokující, že se o zákazu volného pohybu mnozí lidé včas nedozví. Ne každý během víkendu stále sleduje ČT24 nebo sociální sítě.

V sobotu brzy ráno mi přišla zpráva v mobilním rozhlasu, tady v Petrovicích u Karviné se rozezněl obecní rozhlas s hlášením. Karviná ale aplikaci ani obecní rozhlas nemá a mojí babičce jsem to tedy v sobotu ráno řekla já po telefonu.

V dané chvíli byl nouzový stav nutností. Podcenilo se to předtím, když tisíce Čechů odjížděly lyžovat do Itálie a Rakouska, když se vláda nezásobila dostatkem ochranných pomůcek, dezinfekce apod. Vláda přitom ty informace mít musela. Většinou jsem se tehdy setkávala z názory, že o nic nejde, je to jen chřipka apod. Podobně se většinou vyjadřovali politici, významné osobnosti a také celá řada lékařů a odborníků. Lidem to proto nemůžeme vyčítat.

Co se týče kraje, myslím, že krizový štáb odvedl spoustu dobré práce a byl hodně iniciativní. Přesto některé metodické pokyny a dodávky přicházely později a města už si mezitím musela poradit sama.

Jak hodnotíš míru informovanosti města a občanů v počátcích krize? Byla patrná solidarita napříč politickými stranami, nebo ne?

V Karviné byla informovanost minimálně zpočátku špatná. Můj kolega Tomáš dokonce rozesílal na vlastní náklady SMSky s informacemi seniorům. Tvořili jsme informační letáky, psali na sociální sítě, kvůli obavám z šíření nemoci v dole mezi horníky jsem psala na krajskou hygienickou stanici, odbory, OKD a nakonec i premiérovi. Celý den mi drnčel telefon a psaly mi desítky lidí na sociálních sítích. Pamatuji si, že v neděli po vyhlášení nouzového stavu jsem šla s nákupem k babičce do bytového domu pro seniory už s rouškou a rukavicemi. Byla jsem široko daleko jediná a lidé si na mě div neukazovali, jako bych se zbláznila.

Řada hlavně starších lidí nevěděla, kam se obrátit, kde se mohou otestovat, zda mohou k lékaři. Natočili jsme jako opoziční zastupitelé v Karviné dvě informační videa, která měla obrovskou sledovanost v řádech desetitisíců, takže lidé skutečně byli hladoví pro aktuálních informacích, kterých se jim od primátora ani krizového štábu nedostávalo. Pak samozřejmě přišla „rouškokrize“, kdy jsem rozvážela známým roušky, sháněli jsme šicí stroje, látky, gumičky. Solidarita mezi lidmi byla nebývalá, od krizového štábu v Karviné jsme ale ani jako zastupitelé žádné informace nedostali. Schůzku jsme proto iniciovali sami, atmosféra byla fajn, snažili jsme se nabídnout pomoc, navrhli jsme řadu opatření na podporu drobných podnikatelů, ale bohužel bez velkého úspěchu. Vedení města spoléhá spíše na stát a kraj.

Zuzana Klusová, Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík na Celostátním fóru České pirátské strany 2020.

Zuzana Klusová, Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík na Celostátním fóru České pirátské strany 2020.

O to větší mám radost, že Ostrava, kde jsou mí kolegové Piráti ve vedení města, šla příkladem a rozjela vlastní systém pomoci pro podnikatele hned na počátku nouzového stavu. Rozdělila tak už více než 20 milionů z rozpočtu města asi patnácti stovkám živnostníků a drobných podniků. Naše náměstkyně pro školství a sport Andrea Hoffmannová přišla prakticky ihned s nouzovým režimem pro školky a nečekala na pokyny vlády nebo kraje. Pomohla tak vyřešit složitou situaci s dětmi všem pomáhajícím profesím, tedy nejen zdravotníkům, ale také třeba řidičkám dopravního podniku, ošetřovatelkám, policistům a policistkám apod.

Jsi lídryní kandidátky Pirátů do podzimních krajských voleb. Jaké projekty jste v době krize vymysleli a jak jste pomohli lidem ve vašem okolí?

V rámci kraje toho Piráti dělali spoustu nejen jako politici, ale také jako dobrovolníci. Koupili jsme šicí stroj a látky na roušky pro Centrum Pant v Ostravě, šijeme roušky, v pirátském centru jsme rozjeli 3D tisk ochranných štítů pro zdravotníky. Kdo může, nakupuje seniorům, roznášeli jsme informační letáky. V Karviné jsme za naši koalici věnovali 10 000 korun na okamžitou pomoc konkrétním lidem v nouzi, kteří se nám ozvali, že nemají na základní potřeby. Velký ohlas sklidila kampaň #ZachranZivnost. Cílem výzvy je motivovat lidi k nákupu v jakémkoliv malém obchůdku ve svém okolí místo supermarketu, nakoupit v „okně“ kavárny nebo jiného podniku, objednat si jídlo ze své oblíbené restaurace. Prostě podpořit lokální ekonomiku a udržet cirkulaci peněz v místě, kde žijeme. Koronakrize může být příležitost přehodnotit priority. To, co se děje, nám pomáhá si uvědomit, jak důležití jsou živnostníci a malé podniky v našem okolí. Každý z nás je teď může pomoci zachránit svými každodenním drobnými rozhodnutími, každý z nás může být hrdina.

Jaká bude z tvého pohledu situace po skončení krize? Jakou roli bude hrát kraj ve znovunastartování ekonomiky?

V Moravskoslezském kraji byla situace složitá už před krizí kvůli útlumu těžkého průmyslu a restrukturalizaci, měli jsme ale velmi slibně našlápnuto. Zejména Ostrava se za poslední roky proměnila z ušmudlané popelky v sexy industriální město, které má co nabídnout. Horší už je to na Karvinsku, Bruntálsku, nemluvě o Osoblažsku. Tyto regiony potřebovaly a potřebují nastartovat. Transformace samozřejmě vyžaduje investice, vizi a úsilí právě krajských politiků, kteří by měli proces zaštítit. To se samozřejmě dělá mnohem lépe v době ekonomické prosperity než globální krize. Obávám se, že nejvhodnější období k nastartování změny jsme z velké části promarnili, to platí zejména o Karvinsku a OKD. Bohužel například slibný projekt RE:START, který měl pomoci právě strukturálně postiženým regionům, běží už od roku 2013. Za dlouhých 7 let se ale připravily hlavně ambiciózní akční plány. Otázka je, zda se teď najdou prostředky a vůle na jejich realizaci.

Věřím, že nám současná krize také odhalila, jak riskantní může být „optimalizace zdravotnictví,“ kvůli níž se na základě rozhodnutí kraje zavřela v Orlové funkční nemocnice s akutními lůžky a státní sektor tak přišel o více než 40 zdravotníků.

Proč jsou podzimní krajské volby důležité, možná nejdůležitější za poslední desítky let? Protože se nacházíme na kraji změny. Krize pro nás může být velká příležitost transformaci dotáhnout a dát kraji nový směr. Místo lákání zahraničních investorů z oblasti automotive bych se ale zaměřila na podporu místních firem s vysokou přidanou hodnotou a inovačním potenciálem. Při každé krizi se totiž ukazuje, že diverzifikace trhu práce je klíčový prvek, který dokáže její dopady zmírnit. Naopak Karvinsko ukazuje, jak devastující může být závislost na jednom odvětví.

Zakončeme rozhovor pozitivně. Čím se v době nouzového stavu odreagováváš a co ti dělá největší radost?

Můj syn, pes a příroda. Takže totéž co před krizí 🙂. A vlastně i Piráti, naštěstí mám kolem sebe úžasné kolegy se smyslem pro humor, kteří mě vždycky umějí rozesmát.

Zuzana Klusová po boku Jiřího Hoskovce na CF Pirátů 2020.

Zuzana Klusová po boku Jiřího Hoskovce na CF Pirátů 2020.


Zdroj: PirátskéListy.cz


Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu