Ondřej Polanský: Tahle krize je úplně jiná, než ty předchozí

Ondřej Polanský: Tahle krize je úplně jiná, než ty předchozí

Ostrava, 14. ledna 2020 – Poslanec Ondřej Polanský z Ostravy již třetím rokem hájí pirátské barvy v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Nyní v internetové volbě krajského fóra obhájil svůj post a stejně jako před čtyřmi lety kandiduje do sněmovny z druhé pozice hned za lídrem kandidátky Lukášem Černohorským. V rozhovoru, který Ondřej Polanský poskytl Parlamentním listům, bilancuje nad loňským nelehkým rokem a hovoří o tom, jakým výzvám budeme čelit v roce letošním.


Většina našich vrcholových politiků označila ve svých vánočních či novoročních proslovech právě uplynulý rok 2020 jako „annus horribilis“, tedy jako rok krizový a velmi nepříznivý. A to z celé řady důvodů, které zapříčinila pandemie covidu-19. Může tak být pro naši zemi tím, čím byla pro ni léta 1929, 1953 (měnová reforma, kdy zchudla celá země) nebo rok 2008 za finanční krize? Poškodil loňský rok opravdu naši zemi zcela zásadně po stránce ekonomické i společenské? A jak dlouho se z toho můžeme vzpamatovávat?

Ano, máme za sebou všichni těžký rok, věřím ale, že to nebude tak zlé. Z krize se vzpamatujeme tak rychle, jak rychle vláda dořeší strategii očkování, funkční a předvídatelný protiepidemický systém a zajistí levné dostupné testování. Tahle krize je totiž úplně jiná než ty předchozí, protože není způsobena pádem ekonomiky. Pád ekonomiky je teprve jejím důsledkem. V tomto vnímám zásadní rozdíl. Pandemie totiž některá odvětví paradoxně obrovsky posílila, sledujeme obrovský růst v oblasti inovací a digitálních technologií, žně zažívají eshopy a společnosti, které se uměly s novými podmínkami rychle vypořádat. Stát musí pomoci tam, kde to nelze - cestovnímu ruchu, restauracím, malým živnostníkům, kultuře.

Jsem ale optimista a věřím, že tato krize může být obrovská příležitost urychlit systémové změny, které naše země nutně potřebuje, například v oblasti digitalizace, která je doménou nás Pirátů. Krize také pomohla odhalit slabá místa vlády, která se dlouho skrývala pod rouškou prosperit a mnohým otevřela oči. Chybí nám kvalitní data, analýzy, odborníci a schopnost vlády skutečně koncepčně plánovat, selháváme také v boji s dezinformacemi. Distanční výuka prohlubuje rozdíly mezi žáky, nezvládají ji ani někteří učitelé. Rodiny i samoživitelé padají do dluhových pastí. To vše ale nemuselo být, kdyby vláda problémy řešila včas. Místo toho klíčové systémové reformy včetně oblasti exekucí, důchodů, zdravotnictví nebo školství jen odkládá.

V průběhu pandemie kritizovalo velmi nahlas několik vašich kolegů politiků současnou vládu ohledně jejích kroků při boji se zákeřnou nákazou. Mnohdy její nařízení označovali jako chaotická a nedostatečná, například v případě testování či trasování. Jak tedy podle vás obstála, případně v čem selhala česká politická reprezentace? Jak vládní, tak i opoziční?

Když pominu eskapády s nákupem ochranných pomůcek a otevíráním hobbymarketů, všichni jsme obstáli skvěle v první fázi pandemie na jaře, kdy jsme se opravdu semkli, šíření nemoci zabrzdili a získali tak drahocenný čas. Získaný náskok ani nabyté zkušenosti jsme pak ale kvůli neschopnosti vlády nedokázali využít. A to je pro mě to největší zklamání.

Premiér se místo příprav na podzimní nástup druhé vlny přes léto vezl na populistické vlně odhazování roušek a chlácholil národ, že už máme vše zdárně za sebou a druhá vlna nepřijde. Když jsme z opozice volali po odpovědnějším přístupu, byli jsme za ty, kdo zbytečně straší. Premiér tvrdil, že chytrá karanténa i vše ostatní bezvadně funguje, i když se hygienici hroutili a absolutně nestíhali trasovat ani v lokálních ohniscích a lidé čekali místo 24 hodin na výsledky testů až 9 dní. Vláda otálela také s řešením situace v dolech OKD, i když tam byly tisíce nakažených, a naše karvinská zastupitelka Zuzana Klusová už od března opakovaně upozorňovala na hrozící průšvih.

Piráti svou opoziční roli zvládli z mého pohledu velmi dobře, už na jaře jsme představili náš návod, jak se s krizí vypořádat, v květnu jsme požadovali semafor dnes známý jako PES, tedy protiepidemický systém, který na základě jasně daných ukazatelů v předstihu určí míru rizika a potřebná opatření. Lidé potřebují vědět, proč vláda zavádí právě tato opatření, právě v této chvíli a na základě čeho. Pokud vláda desetkrát něco zavede a následně to odvolá, logicky musí ztratit důvěru. A to se také stalo. Nejsme už v dubnu ani v květnu, abychom mohli tyto přešlapy omlouvat.

Olga Richterová prosadila kompenzace pro dohodáře, prosadili jsme usnesení proti diskriminaci maloobchodů, předložili jsme desítky konstruktivních návrhů. Bohužel většinou neúspěšně. Vláda o konstruktivní spolupráci totiž nestojí. Premiér rád sklízí úspěch, ale z problémů viní ostatní. Tu Piráty, Tu Kalouska, tu virus, který mu kazí preference, tu Evropskou unii nebo ty, co měli přijít, ale nepřišli.

Rošáda s výměnou zoufalého ministra zdravotnictví Vojtěcha za vyšehradského výtržníka Romana Prymulu jen celému dění dodala tragikomický nádech, který v mnohých prohloubil zoufalství na další úroveň. Na podzim tak premiérovo BEST IN COVID získalo bohužel ironický nádech a světlo na konci tunelu nezáří příliš jasně ani teď v lednu, naopak nás asi čekají nejtěžší dny, týdny, snad ne měsíce. Držme si palce a držme je i vládě, protože každý její neúspěch bude mít dopad na nás všechny.

V souvislosti s minulým dotazem - snad nejdůležitějším úkolem politiků v tomto roce bude příprava a především realizace očkování většiny populace, aby se mohl život vrátit do přibližně stejných kolejí. Přestože první vakcinace zvláště zdravotníků už proběhly, očkovat se nechal transparentně i premiér, v médiích a také od lékařských specialistů stále zaznívá kritika, že i tento veledůležitý projekt vláda zanedbala. Nejsou prý připraveny kapacity a vlastně odborný popis celého průběhu očkování zvláště v krajích a v obcích, kromě největších měst. Jaký je na to váš názor? Mají kritikové pravdu anebo se mýlí?

Strategie očkování dlouho chyběla a když jsme si ji v prosinci pročetli, bohužel nás neuklidnila. Ihned jsme proto vládu požádali o její přepracování. Publikovaná strategie především neuvádí žádné odborné zdroje, není jasné, na čem se vlastně zakládá. Přitom důvěra lidí je zcela zásadní, ti musí vědět, že vláda ví, co dělá. U jednotlivých fází očkovací strategie nejsou uvedeny odhadované kapacity, takže nevíme, jaká má být týdenní očkovací kapacita v jednotlivých fázích a kolik lidí mají odhadem naočkovat praktičtí lékaři, kolik fakultní nemocnice a kolik očkovací centra. To, jak bude vláda strategii vysvětlovat lidem, bylo shrnuto na pouhých deseti řádcích textu, přitom právě osvěta a komunikace s veřejností laickou i odbornou je naprosto klíčová.

Přestože pandemie koronaviru zcela zásadně ekonomicky postihla naší zemi, poslanci i senátoři schválili ohromné snížení daní pro tento rok zrušením superhrubé mzdy. Jakým způsobem se tento krok může promítnout do života téměř všech našich občanů? Budou mít, podle vašeho názoru, krajské i obecní samosprávy dostatek financí na dokončení už rozjetých, náročnějších projektů či realizaci zcela nových záměrů?

Obce i kraje přišly asi o pětinu příjmů, takže musí škrtat provozní výdaje a bohužel investice. A to je problém. Jediná šance je zadlužit se a na klíčové investice si půjčit. A to je určitě velké riziko do budoucna. Potřebujeme kvalitní vzdělávání, sociální služby, silnice, potřebujeme řešit energetiku a zlepšit životní prostředí. Na to ale samosprávy potřebují peníze, které teď nebudou mít.

Vy sám působíte jako místopředseda parlamentního podvýboru pro dopravu. Co se v této oblasti v loňském roce vládě podařilo, a co by mohlo být naopak terčem kritiky?

Podařilo se konečně zaměřit pozornost na zabezpečení železničních tratí, bohužel se to ale povedlo až pod vlivem několika tragických nehod, kterým dle mého bylo možné zabránit. Trochu mě mrzí, že se úspěch ministra dopravy v posledních letech hodnotí počtem kilometrů nově postavených dálnic. Naše země totiž nepotřebuje zdaleka jen nové a nové dálnice, potřebuje nastavit celý systém úplně jinak a zaměřit se také na rozvoj železnice a výstavbu vysokorychlostních tratí. Nejvíce mě ale naštvalo rozhodnutí vlády pokračovat v přípravě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Splavnění Odry do Ostravy za 15 miliard určitě není to, na co by se měla vláda soustředit.

Jak se část české veřejnosti vyrovná s faktem, že mnozí lidé nebudou moci dále vykonávat práci, na kterou byli zvyklí? Ať už v pohostinství či jiných službách, které postihla nejvíce koronavirová pandemie, a které může i letos případně smést nepříznivé ekonomické klima…

Obrací se na nás obrovská spousta lidí, živnostníků i rodin, kterým hrozí propad do chudoby, mají strach o své zaměstnání, podnikání, bydlení a celou svou další existenci. Na okraj se teď mohou dostat lidé, které by to dříve ani nenapadlo a kteří za svou tíživou situaci nijak nemohou. Řada z nich už utratila všechny úspory, hrozí jim exekuce, insolvence. Úkolem vlády je tomu zabránit a nedovolit to. Dle mého je obrovskou chybou, že vláda neschválila 100% náhradu mzdy pro lidi v karanténě, spousta lidí z obavy před velkým propadem příjmů nehlásí všechny své kontakty, a to celou situaci jen zhoršuje. Vláda musí lidem i podnikům ztráty kompenzovat a nastavit sociální síť tak, aby je nenechala spadnout na dno, protože z něj už se dostává jen těžko a bude to nakonec i stát stát mnohem více. Musíme prostě epidemii zvládnout co nejdříve, během několika málo měsíců.

Operuje se s termíny „strach“ a „solidarita“. Který z těchto pocitů v uplynulém roce převážil? Strach ze smrti, strach z covidu, strach o své blízké? Nebo solidarita se staršími, nemocnými a samoživiteli?

S krizovou situací tohoto typu se každý vypořádává po svém. Někdo odmítá přijmout skutečnost a hledá útěchu v konspiracích, jiný se zlobí, jiný pomáhá. Nechci teď nikoho soudit ani hodnotit, co ve společnosti převládá. Důležité teď je přestat se soustředit na to, co nás rozděluje a snažit se vnímat to, co nás spojuje. Cíl máme přece všichni stejný, žít vedle sebe v této krásné zemi v poklidu a překonat společně krizi.

Zažili jsme demonstrace proti covidovým opatřením a výzvy k jejich nedodržování. Na druhou stranu byli k mlčení důrazně vyzýváni ti, kteří měli na řešení covidové krize jiný, někdy až extravagantní názor. Vzpomínáte si na nějaké, jakékoliv výroky, které podle vás v naší zemi opravdu neměly loni padnout?

Vzpomínám si na mnoho výroků, které mě zvedly ze židle, ale nikdy bych si netroufl říct, že neměly padnout. Demokratická společnost je založena na výměně názoru, otevřenosti a diskuzi. I názory, se kterými nesouhlasíme, mají právo zaznít. Úkolem nás politiků je přesvědčit veřejnost o správnosti našich kroků a získat důvěru. Ne umlčet oponenty.

Proti Andreji Babišovi se nyní, směrem k parlamentním volbám, formují dva důležité opoziční bloky – Piráti a STAN a dále ODS,TOP 09 a KDU-ČSL. Domníváte se, že bez propojení těchto dvou bloků jste opravdu schopni hnutí ANO porazit? Nebo „startovní pole“ pro volby není ještě uzavřené a může přijít někdo úplně nový, se kterým budete muset počítat, případně se s ním spojit?

S politikou je to jako s podnikáním. Nemá smysl se soustředit na konkurenci a snažit se ji zničit. Vy sami musíte nabídnout tak kvalitní službu nebo výrobek, že si Vás zákazníci najdou sami. Proto my Piráti nechceme dělat účelová spojení, ani koalice za každou cenu. Naším cílem je mít kvalitní program, schopné lidi a jasnou vizi, pak si získáme důvěru občanů, se kterou vyhrajeme volby.

V souvislosti s téměř celosvětovými restrikcemi, které mají zastavit covid-19, se mnozí obávají o elektronický průlom do práv a svobod jednotlivce pomocí digitálního monitoringu, využívání dat z mobilů a sociálních sítí a podobně. Na jednu stranu, nejsou tyto obavy trochu opožděné, když elektronickým médiím odevzdáváme své údaje často dobrovolně, například při našich různých obchodních aktivitách?

Někdy je až úsměvné, kolik obavy o soukromí mají lidé, kteří každodenně a téměř bez obav používají sociální sítě a dobrovolně svěřují své osobní údaje, informace o svých každodenních činnostech i peníze do rukou různých obchodníků. Pokud máte Facebook, Google nebo TikTok, opravdu se nemusíte bát E-roušky. Konkrétně E-rouška žádné Vaše osobní údaje neshromažďuje, ani nepředává hygieně nebo vládě, na základě anonymního kódu pouze informuje lidi, kteří se s Vámi dostali do kontaktu, že mohou být v riziku. Přesto k ní byli lidé velmi nedůvěřiví a právě kvůli nedůvěře to vůbec nezafungovalo. Na druhou stranu jsme zaznamenali několik opravdu nepěkných pokusů ze strany vlády i Evropy zasahovat nám soukromí a cenzurovat internet nebo shromažďovat citlivé informace. Proti tomu vždy chceme a budeme bojovat!

Zdroj: ParlamentníListy.cz


Úvodní obrázek zdroj: Ondřej Polanský /Piráti/ (Flickr) [CC BY-SA 2.0].


Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

  Piráti a Starostové
 

CHCI VĚDĚT VÍCE